Reklamy pouze sem ► Here ◄ ... jinak budou bez milosti smazány!!!
Povídky na přání,přihláška ► Tady

Upozornění:

Tento blog je založený na Shounen-ai a Yaoi tzn. vstah a sex dvou mužů.Takže ... Pokud vám to vadí nebo vás to pohoršuje a přesto si mé povídky přečtete prosím vás : Buďte od té dobroty a ušetřete mne hnusných komentářů.Jinak,pokud se na čtení necítíte,odejděte.

Děkuji vaše Lanita d'Angel

A Walk To Remember - 2.kapitola

17. července 2012 v 12:00 | Lanita d'Angel
Druhá Kapitola ... :)

Pár: Sasu/Naru
Warning: Zatím žádný
Informace: Takže druhá kapitola. Sasuke se seznámil s novou prací, rozkoukává se v novém prostředí a potkává nové lidi.


"No dovol?! To ty si do mě narazil!" nakrabatil čelo Sasuke a sjel kluka pohledem.
Mohlo mu být tak sedmnáct, ale postavu měl vyloženě atletickou až skoro připomínala tělo dospělého dvacetiletého muže. To Sasukeho překvapilo. Jeho vlasy měly zářivě blond barvu, kterou nenarušoval žádný další odstín jiné blond či náznak hnědé barvy, byla dokonale zlatá. Ne platinová, ale zlatá a ty oči, které byly tak velké a házely psí pohled, byly blankytně modré bez jediné chybičky.
Kluk si odkašlal, když spatřil dospělou osobu a rychle se zvednul na nohy. Sasuke ho následoval a nespouštěl z něj oči.
"Pardón! Já fakt nechtěl," omlouval se hoch a sklopil své překrásné oči k zemi.
"Příště si dej pozor. Jinak, jsem Sasuke Uchiha a budu tady od zejtra učit tělocvik," představil se a podal mu ruku.
Kluk jí váhavě přijal.
"Dobrý den, pane profesore. Jsem Naruto Uzumaki třeťák," usmál se blonďák.
"Takže třeťák," pomyslel si Sasuke a také se lehounce pousmál.
"Tak na shledanou," rozloučil se Naruto a už ho nebylo.

Sasukeho překvapilo, jak rychle ten poslední den uběhl. Ani se nenadál a dostal práci, na ulici si ho hned vyhmátnul nějakej chlápek a za docela slušný peníz - oproti tomu co dostával normálně - si ho pozval k sobě. Teď ležel právě vedle něho. Nebyl to moc majetný chlapík, ale co je Sasukemu do toho? Byl půl šesté ráno čas se jít ilegálně umýt a trochu upravit, šlohnout nějaký lepší oblečení a nějaký jídlo z ledničky a vypadnout odsud. Zajímavý pocit, jít do práce. Sasuke si ho užíval plnými doušky. Jeho póry vsakovaly teplou vodu ve sprše a ruce se snažily zdrhnout ze sebe dolů veškerou špínu, kterou jen okem zahlédnul. Pak si vysušil hlavu, sebral svoje staré oblečení, které následně hodil do igelitky s plánek ho hodit do nejbližší popelnice a otevřel skříň svého zákazníka. Štěstí, že oblečení, které ten chlap měl nebylo o moc větší než Sasukeho. Natáhnul na své hubené tělo dlouhé černé kalhoty a vyhrabal i bílou košili. Pak si vzal jedny tepláky a obnošené tričko s dlouhým rukávem a jednu teplou mikinu. S botami bohužel nic nezmohl. Ačkoliv neměl malou nohu, tenhle zákazník měl místo nohou dvě lodě a Sasuke by se do jeho bot nevešel. Když byl oblečení, otevřel ledničku a vzal si z ní jedno rajče a z chlebníku si ukrojil kus chleba, který si namazal máslem. Dneska se hodlal dobře najíst, protože poslední zákazník ho vyrazil sotva se oba probudili a jediný co si stihnul vzít, byl jenom kousek chleba. Takovou chybu už neudělá. Z pokoje zaslechl, jak peřiny na posteli začaly šustit. Rychle opustil kuchyň, a když za sebou zavíral dveře od bytu, stačil zaslechnout pouze poslední slova: "Ten zasranej parchant krade!"

Když došel do školy bylo už sedm hodin a nebyl jediný, kdo přicházel. Mladá žena, mohlo jí být tak třicet, s růžovými vlasy - kde sakra vzala tu barvu? Na pouti? - a zatraceně krátkou minisukní, se na něj přívětivě usmála a v levém oku jí zajiskřilo.
"Dobrý den," zazubila se jak piraňa, " Jsem Haruno Sakura , učím tady biologii a chemii."
,Chemii určitě,' pomyslel si Sasuke, když tak viděl ty její vlasy.
"Těší mě, já jsem Sasuke Uchiha. Jsem novej tělocvikář," začal formálně a potřásl si s ní rukou.
"Takže nováček. Jdete za paní ředitelkou?" zeptala se a vydala se směrem ke škole.
Sasuke jí následoval a v odpověď pouze přikývnul. Došli ke dveřím ředitelčina kabinetu.
"Pane Uchiho, byla bych ráda, kdyby jste přijmul mou pozvánku na dnešek večer. Jdeme ještě s dalšími kolegy do restaurace, přidáte se?" otázala se Sakura a zadívala se na něj s otázkou v očích.
Sasuke uvažoval. Nedostatek peněz a absence dalšího oblečení kromě toho, co měl na sobě a obnošených věcí v igelitce, kterou držel, ho nutil odmítnout. Přece tam nepřijde jako trhan pořád v tom samém. Přesto ho ovšem lákalo poznat ostatní učitele.
"Tak dobře. V kolik a kde?" pronesl, ale stále si nebyl jistý.
"Skvěle," usmála se Sakura, "Dneska v sedm před Bílou růží," odpověděla mu.
"Teď musím do kabinetu, však to znáte, ty přípravy," afektovaně se zasmála, otočila se na podpatku a vydala se chodbou zpátky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama