Reklamy pouze sem ► Here ◄ ... jinak budou bez milosti smazány!!!
Povídky na přání,přihláška ► Tady

Upozornění:

Tento blog je založený na Shounen-ai a Yaoi tzn. vstah a sex dvou mužů.Takže ... Pokud vám to vadí nebo vás to pohoršuje a přesto si mé povídky přečtete prosím vás : Buďte od té dobroty a ušetřete mne hnusných komentářů.Jinak,pokud se na čtení necítíte,odejděte.

Děkuji vaše Lanita d'Angel

Daruji ti srdce,tak ho ochraňuj ...

27. října 2011 v 21:38 | Lanita d'Angel



Tak jsem se na něco málo zmohla ... já teď nějak mám hlavu plnou starostí a nevím co mám dělat dřív,tak snad mi to odpustíte vy všichni .Doufám z celého srdce,že se vám to bude líbit.Přidala jsem i krásnej obrázek ... jsem zdegenerovaná tak moc,že snad nedokážu napsat nic jiného než Sasu/Naru xD ... uff,že já na sebe furt pletu bič xD ... Je to napsané po hodně dlouhé době,takže nic nezaručuju.Je to strašná slaďárna,ale to je bohužel vedlejší produkt dlouhé pausy ... Itadakimasu ( dobrou chuť,však já vím ... tak si to vychutnejte ;) )

Pár: Sasu/Naru
Warning: Yaoi ( tak +18)
Zajímavosti : Z pohledu Naruta ( a řeknu vám,že psát něco z pohledu Ukeho je fuška :D , takže :D ... už to ode mne nečekejte xD ) Většinou píšu z pohledu SasUkeho ... I když má pochybné jméno xD



Díval jsem se,jak odchází na jistou smrt a já s tím nemůžu nic dělat.Sledoval jsem jeho záda,sám zmítajíc se v čakrových poutech - prý abych se ze ním nepustil.Z očí se mi valily slané slzy bezmoci a ústa volala pořád to jediné slovo dokola:
,,Sasuke!Sasuke!"
Né,ona jenom nevolala,ale řvala,kříčela,žebrala o návrat,až jsem se zalykal žalem.Padl jsem na kolena - to jediné jsem v těhle poutech mohl udělat.Ruce,spoutané čakrovými pouty ke dvoum stromům,stejně jako nohy,málem vykloubené od toho,jak jsem se vykláněl a nohy vysílené z trhání za pouta.Ať jsem se snažil,jak jsem chtěl,pouta držela pevně,příliš pevně.Nemohl jsem pryč,nemohl jsem ho zastavit.Jeho,svou jedinou lásku.Vzlikl jsem a zavřel jsem oči.
,,Sasuke,"zašeptal jsem chraplavě - hlasivky už byly dávno vyřvané.
Klečel jsem tam a čekal,až mě někdo najde a vysvobodí,anebo až Sasuke zamře a jeho pouta zmizí s ním.Tu poslední možnost jsem okamžitě zamítnul a řekl jsem si,že mě určitě někdo brzo najde a já ho půjdu zachránit.Musím!Povzdychnul jsem si.Vlna krásných vzpomínek se mi přelila přes víčka.

xxx

Zrcadlová past na kdysi nedodělaném mostě.Krčil jsem se na zemi a byl jsem plný strachu z našeho protivníka - Hakua.Zrovna jsem se probudil z chvilkového bezvědomí a půl pohled padnul na Sasukeho v bídném stavu ,těžce dýchajícího ,který stál v ochraném postoji nademnou.Tělo doslova prošpikované jehlami a kapala z něj na zem krev.Padl mi do náruče a uvnitř mě se cosi pohnulo.Uprostřed pouště,jako by vyrostla překrásná květinka.Taková malinká fata morgána.Měl jsem náhlý pocit,že toho kluka,kterého držím v náručí,potřebuju chránit.Ten pocit se rozhořel tím víc s mírou jeho zranění,že se mi do očí nahrnuly slzy a sputily se po tvářích sotva zakončil svou větu slovy : ,,Ty neumírej!"
Všechno se ve mě vzkypělo a to,jak mu klesla ruka od mé tváře,ke které se pokoušel natáhnout,otevřelo stavidla mé zuřivosti a roztrhlo pečeť,která držela Kyuubiho.

xxx

Další vzpomínka.Chuuninská zkoušla v podání týmu 7 nezačala věru slavně.První zkouškou jsem skoro neprošel.Zpočátku jsem byl podělaný až za ušima strachy a první - překvapivě - po čem jsem zatoužil bylo - být jen jednou tím dokonalým a chytrým Uchihou,což mě pochopitelně obrovsky zaskočilo.Hlasitě jsem zakončil první zkoušku a celou dobu jsem na zádech cítil pronikavý,onyxově černý pohled,ze kterého mi naskočila husí kůže.

xxx

Boj proti tomu hadímu cucákovi - teď už vím,že je to Orochimaru - v polovině druhé zkoušky.Poprvé jsem měl tu požnost zachránit Sasukeho -ani netuším,kdy jsem mu tak v myšlenkách začal říkat - a to jsem si z důvodu rivalství nemohl nechat ujít.Ačkoliv jsem se snažil si namluvit,že je to proto,abych mu dokázal svou důležitost své působnosti v týmu květinka uvnitř mého srdce rozkvétala,když se v jeho temných očích objevil dík a chvilkový obdiv.Možná jsem se poté ocitnul v bezvědomí,ale měl jsem aspoň dobrý pocit,že jsem ho jednou jedinkrát mohl chránit vším co jsem měl.

xxx

Nebudu snad ani moc rozvádět,že třetí chuuninská zkouška byla největším fiaskem.A to nejenom nedokončeným bojem Gaary proti Sasukemu,ale taky smrtí třetího.Během Sasukeho boji proti Gaarovi se rozpoutala bitva Konoha versus Suna,která se spolčila s Orochimarem.Gaara utíkal pryč,ale já a Sasuke jsme mu byli v patách.Jenže ... Sasuke svůj boj nezvládnul - to kvůli té proklaté - proklaté - pečeti.Tekrát jsem ještě netušil,že je to Orochimarovo znamení,a že nás kvůli tomu jednou opustí,ale zakročil jsem a vydal jsem ze sebe všechno,abych ho ochránil.Cítil jsem,že mě celou dobu pozoruje,cítil jsem na sobě ten jeho charakteristický pronikavý pohled barvy noci a ten pohled mě nutil k těm nejlepším výkonům.Netušíc,že to co jsem cítil v sobě nebyl pocit zadosti učinění,že jsem ho předčil a on se musí nechat ochraňovat mnou,ale že to je osamělá,nádherná,rozkvetlá květina uprostřed pouště mého srdce.Plápolající čistý pocit,kterému se tak výstižně říká láska.

Zastavil jsem Gaaru a přitom jsem ho nevědomky změnil.Pak jsem se,podepřen Sasukem,vydal zpátky do Konohy,namlouvaje si,že ty krásné pocity,které na tu květinku uprostřed mě působyly jako deštík,a které jasně cítím v jeho blízkosti jsou přelud,že ty motýlci,kteří létali nejen okolo květinky v mém nitru,ale třeli se i o mé vnitřnosti,ten mrazík běhající po zádech,husí kůže na místech,kde se mě dotknul a zrychlený tep jsou jen sen.

xxx

Údolí konce.Ach,jak příhodný název.Bojovali jsme dlouho a ač se mě snažil odradit,tak hluboko,velice hluboko,pod tou ledovou slupkou vypadal šťastný,že o něj někdo tolik stojí.Jak jsem to zjistil?Mé srdce mi to řeklo.Jenže,nepodařilo se.Nedokázal jsem ho přivést.I když jsem na něj volal - proti své vlasní mysli ,duší i srdci -,že je můj nejlepší přítel a srdce volalo,plné pocitu,plné nádherného květu uprostřed pouště,že ho miluji.Copak jsem mu to měl říct?Jasně ... už to vidím,jak by mi hned skočil okolo krku,ale možná jsem to tenkrát vážně měl udělat.
,,Sasuke!Vrať se zpátky do Konohy!Prosím!Kvůli Sakuře," - kvůli mě! - ,,vždyť ona tě mil-"
Přetrhnul mou větu jedním rázným pohledem.Jasně mi tím řekl,že o Sakuru ani o její názory nestojí.Ani na tuhle poslední a jednoduchou prosbu mi neodpověděl,jen se pohrdavě ušklíbnul.Vrhli jsme se na sebe s Chidori a Rasenganem.
,,Jsi můj nejlepší přítel!"vyslovil jsem,když jsme byli u sebe.
Z očí mi kapaly slzy.Úšklebek možná zůstal,ale za temnými duhovkami se mihla bolest.Co ta tam dělá?

Po tom posledním střetu jsem zůstal ležet.Byl jsem zmožený a nemohl jsem se vůbec pohnout.Měl jsem zavřené oči a sbíral jsem síly.Začalo pršet a mé unavené vědomí začalo usínat,když jsem uslyšel bolestné syknutí a upadnutí na zem.Už už jsem se chtěl pohnout,ale pak jsem na tváři ucítil Sasukeho teplý dech - jeho bych poznal všude a vůbec ... tady nikdo jiný nebyl - a zůstal jsem tak nehybně ležet dál.Očividně si myslel,že jsem v bezvědomí,protože to,co řekl potom by asi nikdy neřekl ,kdyby věděl,že ho slyším.
,,Ach,Naruto,"povzdechnul si Sasuke.
,,Promiň mi to ,Naruto,"šeptal.
,,Chtěl bych ... chtěl bych ti darovat jen jednu věc a takhle je to lepší,když si v bezvědomí,protože bych se nikdy asi neodvážil.Než odejdu chyci,aby sis tady u sebe ," poklepal mi na místo ,kde mám srdce , ,,nechal moje srdce.Je to to jediné co ti můžu dát než odejdu.Jediné co ti opravdu patřilo.Bože ... jsem sladkej,"pobaveně se uchechtnul nad sebou samím a pak se sklonil a přiložil své teplé,měkké,hebké a chutné rty na ty moje.
Jen pusa,ale srdce se mi rozskákalo,jako splašenej kůň.Doufal jsem,že to neuslyší.Bylo to něco,co jsem si zapamatoval navždycky - ten první polibek,ten nejkrásnější.

Na to odešel a já ho další tří roky nespatřil,přesto jsem jeho srdce chránil a pořád jsem Sasukeho vytrvale hledal.

xxx

O tři roky později jsme našli Orochimaru skrýš.Mým krevním řečištěm se rozlévalo upřímné štěstí a očekávání.Jaké bude setkání s ním po takové době?Jak se asi změnil? Vrátí se s námi do Konohy? A hlavně - Milujemě ještě?Byl jsem asi naivní,ale nemohl jsem si pomoct.Otázky mi výřily hlavou,když jsem seděl na noční hlídce u ohně.Cítil jsem ho podvědomě blíž a blíž a věděl jsem,že jdeme správným směrem.Jenže,měli bychom tam jít všichni?Co když se změnil příliš a buda nás chtít zabít?V tom případě bych to mohl z mého týmu zvládnout jenom já.Mám tam teda jít sám?Ano,já tam prostě jdu!Zvednul jsem se a zanechávajíc za sebou svůj tým jsem se vydal směrem ,kterým mě vábilo srdce.

Přišel jsem k díře v zemi,která byla zaštícená čakrovou stěnou.Pche,to pro mě nebyl žádný problém.Jedním správně mířeným šípem čakry z mé nové techniky jsem zeď rozbil a já měl volnou cestu.Seskočil jsem dolů a zděšen mnoštvím dveří,začal jsem ve spěchu každé otvírat a hledat Sasukeho.Až na konci chotby - jak jinak - jsem otevřel dveře a tam uprostřed malé ,temné,čtvercové místnosti stál on.V celé svojí velkolepé kráse se tyčil snad o pět centimetrů nademnou.Rychle skákalo radostí a závodilo na dostizích s dechem.Byl to skutečně on!Díval se na mě opět tím chladným pohledem,který jsem necítil snad věky a já pod tím drobnohledem trochu znejistěl.
,,Sasuke,"oslovil jsem ,do oslovení jsem vložil veškerou něhu,kterou jsem v sobě našel a pokročil jsem o krok k němů.
,,Naruto,"vyřknul pak a z jeho úst, vyřčené po tolika letech ,znělo mé jméno pořád stejně sametově jako tenkrát v Údolí konce.
,,Přišel jsem pro tebe,vrať se se mnou,"požádal jsem ho prosebně.
,,Proč bych vlastně měl?"zeptal se.
,,Konoha je tvůj dommov a domov by měl vždycky být nejblíž srdci každého,Sasuke,"vyslovil jsem první,co mi přišlo na jazyk.
,,Smůla,Naruto.Já už totiž srdce nemám,"odvětil a dál na mě ledově shlížel.
,,Tvé srdce stále opatruji,"řekl jsem a tahle jediná ,něžně pronešená věta,jako by prolomila veškeré ledy.
Sasukeho tvář roztála,oči se naplnily překvapením,pak se na tváři objevil úsměv a on přistoupil blíž.Díval se na mě lehce zeshora,vždyť byl sakra vyžší,ale mě to bylo totálně jedno.Hladově jsem hltal pohled,který se mi naskytnul - ten nádherný,sladký úsměv na Sasukeho tváři.Najednou byl ještě blíž a ještě a aniž bych to zpozoroval,objal mě a zaboři svůj obličej do mých vlasů.Slyšel jsem,jak hladově nasál vůni mých vlasů a pak zamumla tak potichu,že jsem ho skoro neslyšel.
,,V tom případě není co řešit."

xxx

Nepatrně jsem se pousmál nad poslední vzpomínkou.Tenkrát jsem uspěl a dokázal jsem přivést Sasukeho zpět.Tenkrát jsem si zpátky do Konohy nepřivedl pouze svého přítele,ale i svou lásku.Všichni byli překvapení,že s námi Sasuke jde bez odporu.Sakura se na něj přilepila a sladce skřehotala o jejich lásce.Měl jsem sto chutí vyškrábat tý pipce oči a stáhnout jí zaživa z kůže.Co se má co lepit na mého Sasukeho?!Stejně to všechno byl krásný čas.Zhluboka jsem se nadechnul a znovu trhnul pouty.Zakroutil jsem hlavou a pozvdechnul si beznadějí.

xxx

,,Hej ,Sasuke!Tady máš jakousi bednu.Mám ji vzít taky?"zavolal jsem do skoro prázdného bytu.
Uslyšel jsem kroky a potom se objevil ve dveřich do dývalé,malinké ložnice.
,,Ukaž,já si to vezmu,"odpověděl a vzal si ode mě krabici.
Usmál jsem se na něj a on mi úsměv oplatil.Jak dlouho to bylo co se vrátil?Možná dva měsíce?Všechno za tu dobu už zapadlo to svých starých kolejí.Byl jsem za to rád.Sasuke se právě stěhoval do spravené Uchiha čtvrti a já mu s tím pomáhal.Nebylo to těžký,vždyť moc věcí neměl,ale měl jsem z toho dobrý pocit.Spokojeně jsem se rozhlédnul po vyklizeném pokoji,když mě zezadu objali dvě silné,jemné ruce a donutily mě se opřít o hruď jejich ještě hezčího majitele.No dobře,né všechno zapadlo do stejných kolejí.Spokojeně jsem zavřel oči a poslouchal jsem tlukot spřízněného srdce.
,,Né,abys mi tady usnul,"řekl Sasuke a z tónu hlasu byl jasně slyšet úsměv.
,,Tak jsem,nebo bych to opravdu mohl zalomit na místě,"odpověděl jsem a zavřel jsem dveře od bytu.

Doprovodil jsem ho s klony,které nesly krabice,do nově upravené Uchoha čtvrti.Valil jsem oči.Všechno se skoro blejskalo novotou.
,,Páni,"uniklo mi z úst.
,,Pojď prosimtě nebo ti ty tvoje oči vypadnou,"zasmál se Sasuke a odnesli jsme věci do jednoho domu.
,,Díky za pomoc,"prohlásil na to a vešel do dveři nejblíž na pravo za vchodem.
,,Nemusíš děkovat,ale něco za to bych neodmítnul,"zablísklo se mi v očích a už jsem stál v pevném objetí.
,,Jak si pán ráčí přát,"ozvalo se pobaveně a pak se jeho plné,růžové rty,chutnající po hořké čokoládě,přisály na ty mé.
Svou sladkou přítomností spustily lavinu pocitů,které mě zavalily a uvěznily hluboko pod sebou.Něha,touha,láska a nespoutaný výbuch vášně.Divím se,že jsme ještě nezašli dál,jak k polibkům,s těmito pocity.Tantokrát jsem se však hodlal poddat těm nádherným pocitům uvnitř mě.Odpojil jsem se,na jeho tázavý obličej jsem odpověděl úsměvem.
,,Sasuke?"zhluboka jsem se nadechnul, ,, co kdybychom dneska pokřtili tenhle dům?"vylezlo ze mě a tváře mi zrudly.
A náhle mi tu červeň z tváří slíbávaly horké rty a do ucha mi šeptal jemný hlásek protkaný láskou.Jenže můj mozek dokázal vyhodit jen takové žblepty typu: Naruto,ty jelito!Taky si to mohl říct líp.No jo,jenže to by mím myšlenkám nesměl být přítomen Sasuke.Cítil jsem zrychlené bušení jeho i mého srdce,zrychle ný dech a především jsem teď cítil jeho probuzené mužství,které dneska nemusel krotit.Ztěžka jsem polknul ,pak jsem se vrhnul na jeho rty a vychutnával si výbuch citů.
,,J-jseš si jistý,"vydechl ,když jsme se odpojili.
,,Ano.A už se neptej,jinak si to rozmyslím!" přikázal jsem mu s úsměvem.
Slyšel jsem,jak štěstím potichu zavyl a přitisknul si mě na sebe ještě víc.

Líbali jsme se zprvu jemně a něžně,ale jak vzrůstal touha ,přešel náš polibek v dravý a nespoutaný.Vzdychal jsem mu do úst vplétaji si prsty do jeho sametových vlasů.Vyzvednul si mě do náručí a já jsem mu automaticky obtočil nohy kolem pasu.Držel mě jednou rukou pod zadkem a trochu mi ho hnětl ,zatím co mi druhou rukou šmejdil pod tričkem a způsoboval mi tím husí kůži po celém těle.Začal mě kamsi odnášet,ale mě to bylo jedno.Šel bych s ním i na konec světa.Tak - konec světa to nebyl,když jsme se najednou svalili do měkké postele.Sasuke na mě nalehnul,když jsme spadli a chtěl se nadzvednout na rukou a odlehčit se,ale já jsem si ho na sebe nalepil a nedovolil jsem mu to.Byl to krásný pocit,cítit jeho náhu na mě.Odpojil jsem se a zalapal po vzduchu ,rty celé napuchlé.Sasuke se na mě díval a pak se usmál.Posadil se a rozepnul mi zip u mých kalhot a okamžitě mi je i se spodním prádlem stáhnul.Možná bych měl teď být rudej rako rak,ale já jsem nebyl.A aniž bych to zaregistrovat,tak mi zmizelo i tričko.To už se ovšem jeho nenasytné rty vrhly na odhalenou pokožku.Začal na krku.Líbal a jemně oždiboval citlivou kůži a loudil ze mě vzdechy.Jenže on na kukr nezůstal na dlouho.Posunul se níž,nechávaje za sebou vlhkou cesičku.Sesouvaje se o malé kousky dostal se až ke dvoum cistivým hráčkům na hrudi.Lízal mi je,sál dokud mi nestvrdly.Špatně se mi dýchalo,sténal jsem a ruce jsem zatínal do prostěradla.Teprve teď jsem si všimnul že má všechno oblečení na sobě.Nespokojeně jsem se zamračil a vysloužil jsem si tím pobavený úsměv.Natáhnul jsem ruce před sebe a sundal mu tu bílou "parádu",která zakrývala jeho horní polovinu těla a které se říká nátělník.Přejel jsem po odhalené ,kterémové hrudi a zádech a fascinovaně jsem vnímal,jak se mu pod kůží pohybují svaly.Moje ruka se zastavile na místě,kde pod kůží bylo srdce.Něžně jsem to místečko pohladil a vpil jsem se do Sasukeho tmavých,laskavých očí.Opustil jsem hruď a hladil mu jemné břicho s pohledem stále zakleslým v jeho onyxových očích.Usmál jsem se a políbil jsem ho.Při polibku jsem mu sundal u spodní část oblečení.Konečně jsme proti sobě byli jak nás pán bůh stvořil.Narozdíl odemě byl můj Sasuke nadpozemsky krásný.Zase se pustil do mého vzrušování.I když,abych se přiznal neměl už snad víc co vzrušovat.Byl jsem nabuzený na maximum.
,,Sasuke!"zasténal jsem jeho jméno,když mi zlehka,horce dýchnul na špičku penisu.
Zpod touhou přivřených očích jsem stihnul zpozorovat,jak se sehnul ještě blíž a pak už jsem jenom vykřiknul slastí,když pohltil můj penis do úst.Lízal,sál,cucal a jemně přejížděl zuby a kde se nedostal ústy,tak si pomohl šikovnými prsty.Hlava se mi z toho pocitu točila.Slyšel jsem sám sebe,jako by z dálky,vzdychat skoro jako děvku,ale tohle opravdu jinak nešlo.Potom se mi zatočil svět a na krátkou chvilku všechno vybuchlo v překrásný ohňostroj.Jak jsem se vracel z výšin vyvrcholení ucítil jsem zvláštní tlak v konečníku.Nabylo to nepříjemné,ale nějakou tu chvilku,když jsem nebyl tak docela při smyslech ,mi tak úplně nedocházelo,co tam ten tlak dělá.Až když mi to po chvilce došlo,instinktivně jsem se stáhnul.Ucítil jsem Sasukeho dva prsty - už dva! - jak se mě snaží roztáhnout.Pokoušel jsem se uvolnit,ale šlo to ztuha,nebo spíš vůbec.Sasuke nespokojeně a netrpělivě mlasknul a pak se ke mě natáhnul a jal se mě líbat.Odvedl tím mou pozornost.To jsem totiž nestihnul říct ani ramen a už se ve mě pohybovali tři prsty.Pátravě zkoumaly a jako by cosi hledaly.Zprvu jsem nechápal co,ale jakmile se dotknul jednoho místečka uvnitř mě,který mi způsobil nevídanou slast,jsem to pochopil - prostata.Znova,tentokrát slastí,jsem se stáhnul okolo jeho prstů.Zasténal jsem a sekundovalo mi Sasukeho vzrušené zavytí.
,,N-naruto,m-můžu?"zeptal se a měl celkem problém mluvit.
Zhluboka jsem se nadechl a pak jsem křikývnul.Vytáhnul ze mě prsty ven.Sklamaně jsem zabručel,ale vzápětí jsem překvapeně zalapal po dechu.Sasuke se do mě pomalu tlačil.Dřelo to a bylo to nepříjemné a zvláštní,ale nebolelo to.Tak jsem si skousnul ret a čekal jsem dokud ve mě nebyl celý.Zvykal jsem si na něj jen krátkou dobu,zvlášť,když se jemně pohnul směrem k mému "citlivému místečku".Slast překryla ten nepříjemný pocit jako chladivý film a já se pohnul proti Sasukemu.Zasténal zatím nejhlasitěji za celou dobu a já ho hned následoval.Pohyboval jsem se proti němu,hladil jsem ho po zádech a ve vlasech a díval jsem se mu do očí.Mohl jsem tam číst tolik pocitů,jako ještě nikdy - něžnost,věrnost,touhu,vášeň,ale především lásku.A jsem si jist,že to samé mohl i on číst v mých očích.Cítil jsem,jak semi znovu probouzí moje mužství.Sasuke si toho očividně všimnul taky,protože mi ho začal v rytmu svých přírazů honit.Slastí jsem se okolo něj stáhnul až hlasitě heknul a málem se na mě svalil,jak ho nedokázala udržet třesoucí se ruka opřená vedle mé hlavy.Ušklibnul jsem se a znova jsem se provokativně stáhnul okolo jeho chlouby.Zasténal a ruka na mém penisu se sevřela.Asi odplata.Zatraceně podařená odplata.Zasténal jsem a zrychlil jsem přirazy.Cítil jsem jak se blíží vyvrcholení.Tělo mi vybrovalo a nemohlo se vyrovnat s mírou pocitů,které ve mě právě teď vládly.Vstáhnul jsem ruku opět na místo,kde Sasukemu bušilo srdce a potěšeně jsem se usmál,když moje gesto napodobil.Milovali jsme se v rytmu našich srdcí a byli jsme si blíž než kdy dřív.Potom to na mě znovu padlo.Zavřel jsem oči ,zasténal jsem a udělal jsem se do Sasukeho ruky a na naše břicha.Stáhnul jsem se okolo něj ve víru orasmu a snad tím,nevím,vyvrcholil i on.Vystoupil ze mě na postel.Chvíli jsme se jen vydýchávali až jsem se otočil a zachumlal jsem se do jeho vřého objetí.

xxx

Jak jsem si na tohle vzpomněl přimělo mě to zasténat.Moc rád jsem na tyhle časy,kdy jsme spolu skočili snad za každej keř vedle cesty,vzpomínal.Jenže teď .... Proč mě ještě nikdo nenašel?!Sakra!Kakashi,Yamato,Sai a - nevěřil jsem,že to kdy řeknu - Sakuro!Prosím!Náhle za mnou zašumnělo v křoví a vyřítil se celý můj tým v čele s Kakashi-sanseiem.
,,Kakashi-sansei!Prosím,pomozte mi!"žádal jsem zoufale a trhnul jsem pouty.
Překvapeně na mě koukal a nic nedělal.
,,Prosím,Kakashi!"skoro jsem se zalikal zoufalstvím.
Konečně se pohnul a přeseknul pouta.
,,Díky!"poděkoval jsem,ale nezdržoval jsem se ničím jiným.Rozeběhnl jsem se a sledoval Sasukeho strácející se stopu.

Běžel jsem dlouhou až jsem uslyšel hlasité zvuky lítého boje.Přidal jsem na tempu a vyběhnul jsem na planinu,která zbyla po vybombardovaném lese.Vystrašeně jsem se rozhlížel a hledal jsem svoji milovanou hlavu s uhlově černými ,hedvábnými vlasy.Našel jsem jí uprostřed shluku černých plášťů s červený mráčky.Byl tam a bojoval víc jak statečně.Bylo jich proti němu příliš mnoho.Dvanáct proti jednomu.Trochu nespravedlivé,nemyslíte?!Rozhodnul jsem se na chvíli upoutat jejich pozornost.Na tak dlouho,aby se Sasuke stihl aspoň trochu sebrat.
,,Hej!"zvolal jsem a seskočil jsem ze stromu.
Dvanást hlav se otočilo,ale jen jedna zůstala překvapením otočená ve stejném úhlu.
,,Naruto,"ozval se překvapený ,zesláblý hlas.
,,Sasuke,"odpověděl jsem a usmál jsem se.
Vykročil jsem jistým krokem k hloučku.
,,Ale,ale,prasátko jde na porážku,"ušklíbnul se Kisame.
Neodpověděl jsem,jen jsem zkontroloval stav nepřátel a především Sasukeho,který se ke mě konečně otočil.Bílou "košili" měl zmáčenou krví.Některá byla jeho vlastní z malých ranek na hrudi,ale ta větší část vypadala na krev nepřátel.Akatsuki byli značně dodraní - což jen dokazovalo,že se Sasukeho schopnosti ohromně zlepšily.Kisame neměl ruku,půlka toho "aloe-vera" byla mrtvá a kdo ví co ještě.Teprve teď jsem si doopravdy uvědomil,jak moc musel zesílit.
,,Přišel jsem ti pomoct,"prohodil jsem na půl pusy k Sasukemu.
,,Usuratonkači!"zavrčel,ale uchopil mě za ruku a políbil mě.
Na žádné jiné řeči nebyl čas.

Všech dvanáct Akatsuki se na nás vrhlo a my už jsme se nemohli držet za ruce.Bojovali jsme jako profesionálové.Když už jsme se oba sotva vlekli přiběhl náš tým a taky se zapojil do boje.Zrovna jsem zapíchnul kunai do Kisameho,když jsem vedle sebe uslyšel bolestné heknutí,které vydal ten krásný baritonový hlas mého přítele.Vyděšeně jsem se otočil a přátele,nepřátele skácel jsem sek Sasukemu.Nevím jak to,že jsme uprostřed bojiště nebyli napadeni,snad nás někdo ochraňoval,ale Sasuke měl rozřízlou hruď až mu lezlo srdce ven.Vyděšeně jsem se na to koukal.
,,N-naru-"nedořekl,protože ho zastavil krkavý kašel.
,,Neumírej mi.Neumírej mi.NEUMÍREJ MI!"řval jsem a ač jsem neznal ani základy lékařských jutsu pokoušel jsem se nějaké vyvolat.

,,Škvrně,"ozval se hlas z velké klece.
,,Co chceš,liško,"odpověděl jsem zlomeně.
,,Můžu ti ho pomoct zachránit.Daruj mu půlku svého srdce a pak přežije.Navždy už budete svázáni,takže když zemřeš ty zemře on a naopak.Dám ti na to svou čakru,"promluvil.
Koukal jsem na něj překvapeně a podezřívavě.
,,A proč bys to jako měl dělat?"zeptal jsem se.
,,Možná,že jednou se mi to bude hodit,"odpověděl.
Přikývnul jsem - pro Sasukeho objetuji všechno.

Ocitnul jsem se zpátky uprostřed boje.Zbývali poslední Akatsuki a s těmi si tým hravě poradí.Já jsem se zabíval jenom Sasukem.Spojil jsem ruce nad jeho hrudí,kde mu jeho srdce jen slabě poskakovalo.Vpustil jsem do sebe Kyuubiho čakru a nechal ji proudit mi celým tělem i do toho Sasukeho.Pak se mi zatmělo před očima bolestí.Něco mi rvalo srdce na dva kusy.Řval jsem bolestí,ale přinutil jsem se dál držet svůj postoj.Bolest jako mávnutím proutku zmizela a já cítil ,jak se Sasukeho hruď uzdravila a cítil jsem jak moje srdce bije v něj společně s jeho.Sám v sobě jsem cítil kus svého i jeho srdce.Vyčerpáním jsem se zhroutil vedle něj.

Vzbudil jsem se až v nemocnici na bílém lůžku vedle Sasukeho.Chvíli jsem se jen tak rozkoukával,když se otevřely dveře a vešla Tsunade.Úplně jsem viděl,jak jí spadnul kámen ze srdce.
,,Konečně jsi vzhůru,"vydechla.
,,Dobrej den,Tsunade-baa-chan,"oslovil jsem jí a dokonce se ani nezlobila.

A všechno bylo zase v pořádku.Akatsuki byli zlikvidovaní,my se Sasukem zdraví a i Konoha byla v pořádku.Na všechno jsem si vzpomněl,když jsem jednoho krásného slunečního dne seděl na hlavách hokagů.Usmíval jsem se a věděl,že je všechno v pořádku.

Já vím,strašnej konec,ale já nevěděla jak to skončit :D ... Tak aspoň prosím o komentáře ... Díky :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 keishatko keishatko | Web | 28. října 2011 v 0:42 | Reagovat

ten koniec bol zvláštny, ale veľmi sa mi to páčilo...ja by som celú poviedku ako uke nevedela napísať :D klobúk dole :D

2 Kayleigh McCamyo Kayleigh McCamyo | Web | 28. října 2011 v 12:14 | Reagovat

Ha!!!

Konečně nějaký pohyb na blogu! A dokonce povídk,a wo, *tleská*, jako, super§ Příběh dobrý, líbily se mi ty krátké retrospektivy, ty byly super. Občas ti někde utekla čárka nebo nějaká ta pravopisná chybka, píše se polYkat, vIbrace a podobně a taky gramatická chyba (Oslovil jsem JI, ne jí), ale děj to mělo dobrý, možná to chtělo více rozepsat ten konec, jako, jak to vlastně dopadlo se Sasukem a s tou polovinou srdce, co Kyuubi a jaká je psychologická analýza Naruta a co si myslí o tom, co udělal, a ten konec... mohla jsi ho nechat otevřenější, třeba jenom napsat, že se probudil a vedle něho ležel Sasuke, nějaký Narutova vyhlídka do budoucna, jak by to možná mohlo být - a konec.

Neber to tak, že tě kritizuju, jen ti chci pomoci. Čím více budeš číst kvalitní knihy/příběhy/whatever, tím lépe budeš umět psát :) Tak doufám, že zase brzy něco dalšího stvoříš. :)

3 Asuky=3 Asuky=3 | E-mail | Web | 28. října 2011 v 12:41 | Reagovat

Jak strašnej konec?? Co blázníš .... Miluju takovýle povídky a co víc jako dárek přibalený yaoi XD do není co dodat tohle je ultimátum pro mou duši xD prostě ÚŽASNÝÝÝÝ !!!!!!!!!!! (všimni si kolik tam je těch vykřičníků) ;D

4 Hagumi-chan Uchiha Hagumi-chan Uchiha | Web | 9. ledna 2012 v 22:44 | Reagovat

Happy end! Super! Pochvala ^^

5 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 5:42 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama